Zpívající a zmoklý Bruck.
Ve čtvrtek se začalo místní depo pomalu plnit účastníky dalšího závodu MP, další a další týmy najížděly do depa v průběhu pátku. Již první procházka po depu nám naznačila, že se zde sjela silná konkurence. Týmy z Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska i Polska slibovaly pěkné závody.
Téměř tropické počasí doprovázelo páteční tréninky. Vše probíhalo v poklidu a bez výjezdů sanity. Podvečer pak patřil jednomu týmu a to Gregor Racing. Jejich stan se stal pro tento večer provizorním pódiem, kde probíhal koncert kapely Millénium X. Okolo stanu se usadili diváci, uvnitř řádili tanečníci v čele s L. Křížanem a J. Trubačem.
V průběhu koncertu se přidal k muzikantům i samotný Martin a dokázal všem, že výborně ovládá i jiný nástroj než jen šroubovák. Martine, za všechny a za vše veliké DÍKY!!! Závěrečnou píseň zpíval celý zaplněný stan stále dokola a trvala snad 10 minut. Všichni zapomněli na barvy svého týmu a rozdílnost našich jazyků a společně se bavili.
Sobota probíhala opět v téměř tropickém počasí. Dráha byla krásně nagumovaná a všichni se snažili najít ideální nastavení podvozků. Po měřených trénincích a vytrvalostním závodě utichly motory a za chvíli i celé depo. Všichni se chystali na nedělní závody. A bylo se na co koukat. 191 jezdců, silně obsazené třídy mini 60 a třídy rotax, kde bylo vždy okolo 30 jezdců nabídly napínavou podívanou. Již tak napínavé závody se odpoledne rozhodla ještě více zdramatizovat sama příroda. V poslední jízdě druhých rozjížděk, kdy na dráze bojovali jezdci třídy KZ2 přišla prudká, tropická smršť. Jízda musela být předčasně ukončená a jezdci získali poloviční počet bodů. A průtrž pokračovala další půl hodinu. Za tu dobu spadlo obrovské množství vody. Potom náhle konec a zase svítilo sluníčko. Závod mohl pokračovat . Když už to vypadalo, že dráha oschne, přišlo druhé dešťové kolo. Bylo stejně prudké a o něco kratší a dráha poté zase velmi rychle osychala. V předposlední rozjížďce se dráha začala lámat a tak většina jezdců třídy KZ2 už nastoupila na suchých pneu. A opět to byla strhující podívaná na vedoucí trojici a jejich souboje. Vše nakonec dobře dopadlo, nejrychlejší si převzali poháry a při balení nám opět svítilo sluníčko.
Na samý závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo se jakkoliv podíleli na zvládnutí nelehkého víkendu. Na shledanou Rakousko a zase na podzim.
Beďa