Rubrika ‘Historie’

Články převzaté z motokary.net

Sobota, 2nd Leden, 2010

Motokárová setkání Morava 2001

Tento krásný sport se stal v průběhu let pro většinu bývalých jezdců a příznivců naprosto finančně nedostupný. Také změny v předpisech a řádech, mnohdy neuvážené a v zápětí odvolávané, technické nejasnosti, které nedokáží vyřešit ani placení komisaři, nutí další a další příznivce k tomu, aby obrátili svou přízeň k jiným sportům nebo zájmům.V této době se sešla skupinka motokárových nadšenců kteří se domluvili, že by mohli udělat něco pro to, aby motokáry nerezavěly v dílnách a také aby lidé měli možnost vidět tyto vozítka v akci, mimo závodní okruhy, byť jen v propagačních jízdách.Tato iniciativa vznikla na základě příznivých ohlasů akce pod názvem “Motokárové setkání v Olešnici na Moravě” kterou uspořádal známý motokárový dědek a blázen Milan Kovář. Setkání proběhlo ve dnech 17. – 19. 8. 2001V průběhu jednoho měsíce vzniklo za spolupráce Ostravsko-Valašských nadšenců druhé motokárové setkání na trati v Mošnově – Albrechtičkách. Na trati která měřila cca 900 metrů se koncem září 2001 sešlo více než padesát příznivců motokárového sportu a tito v přátelském duchu odjeli několik ukázkových jízd ve třídách CZ, Comer, FC, Staří páni.
     
Plamínky v očích pánů Horáků, Ulčáků, Baronů, Koenigů dokazovaly, že to byla správná věc a všem se nám na chvíly vrátil čas. Nejmladším účastníkům tohoto setkání bylo 6 let, nejstarším chlapům bylo něco okolo šedesáti let. myslím si, že když se v neděli večer rozjížděli domů, byli všichni spokojeni.Pro ten pocit když padesát kluků a chlapů pomáhá nosit gumy a uklízet trať po akci, vedle sebe šestiletý a šedesátiletý, pro tu vzpomínku dávných přátelství, když se ještě nejezdilo na závody s ochrankou, jsme se sešli začátkem roku na jedné horské chatě v Beskydách v počtu asi pětatřiceti lidí a dohodli tuto akci v průběhu roku 2002 dvakrát zopakovat. Na chatě u krbu a na blízském lyžařském vleku jsme strávili krásné tři dny v partě starých kamarádů.
 

Motokárová Morava 2002

Morava, to byla vždy v minulosti silná bašta motokáristů. Kdo by neznal jména Kyselý, Sedlář, Křižan, Krejčiřík, Janiš, Zapletal, Kostelník, Horák a další špičkoví jezdci nedávné minulosti. Ještě v první polovině 90 let vcelku fungovalo Moravské motokárové středisko v Olomouci pod vedením p. Kováře. V průběhu následujících let naprostá většina jezdců a lidí točících se okolo motokár, přesunula své zájmy jinam. Stalo se to tím, že z motokár se v tomto období stal sport jen pro vrchních 10 000, kdo nemá milión na sezónu, nemusí vůbec jezdit. Pořídit totiž obytné auto, stan, nové káry, pneu, telemetrii, počítače, tréninky, díly, repase, není úplně zadarmo. Ale je nás tady v republice dalších několik desítek, možná stovek bláznů, kteří nejsme tak schopní a nemáme možnosti dostat se k částkám, umožňující svezení na mistrovských závodech, ale soutěživý duch a rychlost v krvi nám i po letech zůstal.Již dříve zmíněný Milan Kovář má značnou zásluhu na tom, že se kolem dvou bývalých jezdců, vytvořila parta lidí, naladěná na stejnou notu, a mající chuť udělat něco pro to,aby se mohli svézt i ti ,kteří nemají tučnou peněženku, ale jen chuť se svést, byť se starší motokárou. Tato skupina lidí se v roce 2001 pokusila uspořádat motokárová setkání po letech, pracovně nazvané Pohár míru a přátelství po 30 letech. Tato setkání proběhla v Olešnici , v září pak v Mošnově u Ostravy. Přes spoustu problémů, shánění adres, telefonů a organizačních věcí, se nakonec obě akce uskutečnily a setkaly se s velkým ohlasem, jak ze strany jezdců, tak i divákůV lednu 2002 jsme uspořádali 3-denní zimní soustředění. Uskutečnilo se na jedné horské chatě blízko Valašského Meziříčí, za přítomnosti cca 30 jezdců a bližších motokárových přátel. Zde jsme se dohodli, že budeme pokračovat v pořádání těchto motokarových setkání veteránů i v roce 2002. V Mošnově proběhla setkání dvě, jarní a podzimní. Na jarním setkání nebyl zvolen úplně ideální termín, konec dubna, a velká zima trochu ovlivnila účast. I přes zimu jsme absolvovali dva dny tréninků a ukázkových jízd v kategoriích ČZ, FC junior, FC senior a Comer. V neděli večer se všichni ve zdraví vrátili domů.Na Moravě proběhla také další dvě setkání. První bylo v květnu v Hrušovanech u Znojma, druhé v Olešnici na Moravě. Obě proběhla za pěkného počasí a bez větších problémů. Můžu říct, po 20 letech strávených v sedle motokáry, že např. souboj prvních tří jezdců třídy FC mlaďochů, svou dramatičností připomínal mistrovství světa a zvedal několik tisíc diváků ze sedadel.Aby ne, když domácí diváci měli na špici 2 své jezdce a souboj ukončila až porucha jedné z motokár těsně před závěrem. Štěstí jsme měli trochu v Olešnici, kdy den po našem odjezdu, velká voda sebrala celou část depa i s asfaltem a k tomu přibrala několik aut a domů a také část tratě vzala za své… Doufám, že alespoň ušetřila lidské životy. Inu, třeba se v roce 2003 pojede a možná i v novém. Ukázkových jízd v obou městech se zúčastnilo vždy cca 45 jezdců.Máme radost z každého nového jezdce, ať je mu 6 let nebo 60, protože nás spojuje stejná vášeň a láska. Proto při pohledu na dětské kategorie mistrovství republiky máme dobrý pocit z několika dětí, které u nás začínaly, učily se a nyní svádějí souboje o čelní místa s nejlepšími jezdci v republice. Je potěšitelné, že se ozývají stále další a další zájemci. Také ve Slovenské republice by byl zájem někde se s námi svézt. Inu uvidíme na jaře.
 

Kartmania v Mošnově

Sobotní program byl doplněn závodem na čtyřtaktních strojích z půjčoven. Mezi jednadvaceti posádkymi bylo i několik čistě dívčích, takže bylo nač koukat nejen na trati ale i mimo ní. Večer byla tradiční zábava, zkrátka vládla bezvadná atmosféra. V neděli se už naostro bojovalo o čest a slávu, čemuž přihlížel také čestný předseda kartingu u nás, pan Šebesta.
     
Již dnes kdy je před pořadateli ještě závěrečný večer s předáváním cen se nejeden z jezdců těší na další ročník povedených akcí. Všem pořadatelům patří velký dík.
 

Mošnovské léto

K psaní článku jsem se ještě nedostal, v každém případě proběhl tradiční podnik poháru poměrně v klidu, i když s určitými problémy s výsledky, kde v sobotu večer došlo málem na ruční dohledávání … Toto pokračovalo ovšem mnohem klidněji i v neděli, kdy závodníci korigovali dodané startovní listiny (startuje se podle pořadí v předešlé jízdě). Nakonec vše bylo dopočítáno tak vám níže přinášíme jména těch nejúspěšnějších.Určitý obrázek o dění si můžete udělat díky fotografiím, které již tradičně u MP pocházejí od Jaroslava Navrátila a tentokrát jsem fotografům fušoval do řemesla trošku i já (nebojte nebude to rozhodně pravidlem, naši spolupracovníci to umí lépe).
 

Moravané v pohodě

V pěti třídách se našli suverénní vládcové a svoje místo na slunci nepřenechali nikomu jinému. Jednalo se o Martina Doubka v Comereru 60 (+Morini), Vojtěcha Strnadela ve stovkách, Ladislava Jokeše mezi ‘zetkaři’, Miroslava Fučíka mezi veterány a konečně Alonsa v hondách. Mezi Comery osmdesátkami i ‘juniorskými’ stopětadvacítkami se bojovalo na čele vyrovnaněji a každá jízda měla svého vítěze. Mezi comery se tak radovali Tomáš Martinec (vyhrál i celkově), Kateřina Žůrková a Petr Piechaczek.Parádní třídou setkání jsou jednoznačně ‘efcéčka’, kde se tentokrát sešlo šestadvacet strojů a mezi nimi trojice jezdců která svým soupeřům o něco odskočila. všichni tři vyhráli po jedné jízdě a na konečné stupně vystoupili v pořadí tak jak se postupně na čele vystřídali. První a nakonec nejvíce se radoval Kamil Pastrňák, který k prvenství přidal dvě druhá místa, Martin Šula a René Pokorný. Na pomyslné stupně vítězů se protlačil ještě v jednom případě Martin Holba.Tím bych mohl článeček uzavřít, ale to by rozhodně nebylo správné. K těmto podnikům neodmyslitelně patří také společenské dění a tak místní restaurace prý zavírala v době kdy bylo rozhodně blíže k svítání než soumraku (to ovšem nelze na ostatních závodech příliš doporučit, předci jen osazenstvo je zde většinou mladší). Za společenské dění by se dalo označit i představování ROKu, i když zde sem zaslechl i něco o pouťových vyvolávačích a teleshopingu (je to hrozné ale asi to všichni zaregistrovali). Stroj jel i jednu jízdu se stovkami, skončil pod stupni vítězů a následně při ukázkových jízdách měl menší poruchu.Všichni s kým jsemm mluvil mi kladli na srdce abych nezapoměl poděkovat pořadatelskému týmu, což rád činím. Navíc pořadatelé ve spolupráci s týmem Orion slibují na další setkání ve Vysokém Mýtě překvapení, mělo by jít o doprovodný program. Orion před sezónou zkoušel domluvit závod družstev přístupný jak hobíkům tak jezdcům z mistrovských závodů, ale na ten ještě čas nenazrál a tak se spojili s pořadateli těchto setkání.Bohužel v posledním z telefonátů bylo i něco méně příjemného. Momentálně jsou v ohrožení dva závody seriálu. V Hrušovanech není opravený asfalt a nepodařilo se prý zajistit náhradí řešení a v druhém místě kde motokáry slaví úspěch, v Olešnici není momentálně pořadatel. O vývoji okolo obou závodů vás budeme včas informovat
 

Moravané v Mýtě

Miláčky zmiňuji záměrně, ostatně i výběr fotografií mě usvědčuje z obdivu těchto strojů. Ostaní prominou, ale fotografií současných motokár najdete na našem serveru požehnaně, ale ‘šaltpáku’ podobnou té z osobáku (pěkně nastojato) uvidíte už pouze na podobných akcích.Ovšem celé setkání rozhodně není jen přehlídkou techniky dnes už nepoužívané. Je to opravdu především setkání lidí nakažených vůní benzínu a přímých soubojů na dráze. Jak už bylo zmíněno, sešlo se jich pětasedmdesát v šesti skupinách. Záměrně nepíšu kategoriích, vždyť pod označením Comer se sešlo osmnáct mladíků sedlajících stroje s motory o obsahu 40, 60 a 80 kubíků. Když pominu tři čtyři známé tváře, jednalo se o děti tradiční závody Přeboru či Mistrovství neabsolvující a s klidem bych tuto akci nazval náborem talentů.Podobná ’směs’ se sešla i ve stovkách, kde vedle sebe stála motokára FA, pár ICA-J nebo starší Rotaxy. Přesto to nikomu nebralo chuť utkat se na dráze. Ovšem setkání neprobíhalo pouze na dráze. Večer po sobotním volném ježdění se v místní restauraci představil v rámci programu například imitátor Faltus a řeč se tak stočila i jinam než k motorům a ideální stopě té které zatáčky.
      
Krásné souboje sváděli piloti třídy FC, kde mezi dvaadvaceti jezdci bojovala o prvenství trojice Tejchman, Holba a Pokorný. O tomto pořadí rozhodla až třetí jízda, kterou výrazně ovlivnila přeháňka v posledních třech kolech. Na vodě se dostal do čela Tejchman a získal tak prvenství. O tom, že pro něj dělal hodně, svědčí fotografie pár vteřin před ostrým starten jedné z jízd, kdy ještě opravoval motor.Ale vyzvedávat jednu kategorii by bylo nefér, například většina fotografií je z národní třídy ČZ, kde na čele bojovali především Rybka a Peterka (to je ten nejúžasnější stoj č. 39). Jediná méně obsazená kategorie byla Honda, kde jeli pouhé dva stroje. Je to dáno tím, že ač je strojů této kategorie v Čechách celkem velké množství jezdci se účastní ‘velkých’ akcí a na tyto se pro očekávané trable ze strany oficiálních míst bojí. Je to škoda na obou stranách.Nesmíme zapomenout na ty, kdo celou akci organizovali. Kde se vzala parta lidí schopná zorganizovat dvoudení akci jsme se den po akci zeptali pana Františka Jokeše.‘V loňském roce jsme byli účastníky tohoto setkání v Mošnově. Mě se tato akce tak zalíbila, že jsem řekl, že toto setkání pro naše účastníky Libora Blahu a Ladislava Jokeše, který se tomuto sportu začal věnovat ve svých 61 letech, uspořádám u nás v Moravské Třebové. V naší lokalitě jsem nenašel vhodné místo a tak mě napadlo pronajmout okruh ve Vysokém Mýtě.Dříve jsme byli organizováni v AMK pořádali a jezdili různé soutěže: rallye, mototuristiku, motokros, bikros, silniční závody, plochou dráhu na ledě.Při hledání vhodného termínu bylo navrženo datum 17-18. 5. 2003 a začali jsme jednat o pořádání. Dnes, když toto píši, jsem rád, že toto setkání proběhlo bez problémů a v pořádku. Díky pár nadšencům ostatních zájmových organizací a sponzorům, jsme mohli uskutečnit tuto akci. Dále mě je líto mládeže, která se chce věnovat tomuto motokárovému sportu a rodiče nemají své ratolesti kde vyzkoušet. Je lepší, když se děti budou věnovat nějakému sportu než aby zůstali na ulici a hledali povyražení v lumpárnách.Myslím, že smím jménem všech účastníků i diváků poděkovat všem těm bezejmeným za oranizaci celého víkendu. Doufám, že jsme se nesešly naposledy.
 

První jdou Moravané

Moravský pohár je fenomén. Láká na start jezdce kteří doma opečovávají své starší ale i zbrusu nové stroje snad všech v čechách (a samozřejně i na Moravě) v historii provozovaných kubatur a úprav. Všichni tihle, v nejlepším slova smyslu, nadšenci své miláčky připravují a následně s nimi závodí tam, kde se tento sport dlouho provozoval. Na náměstích a v uličkách měst. Díky svému zápalu dokáží k trati přivést diváky, které na autodromech při klasickém kartingu pomalu nepotkáte. Je jasné, že i oni se rádi svezou v bezpečí motokárové dráhy, ostatně letos zavítají dvakrát do Vysokého Mýta, ale svátkem jsou závody v Hrušovanech, Olešnici na v Mošnově.Že to berou vážně, dokládá právě ono loňské vyhlášení, odkud si odváželi ceny ti nejlepší, ale nějakou tu pozornost měli pořadatelé pro první osmičku každé třídy. Kdo se do osmi nevešel, mohl si odvézt plakát, kalendář nebo DVD se záznamem ze závodů. Každý si rozhodně odvezl zážitky z příjemného večera. Nebudu zde propírat známé problémy se starty licentovaných jezdců na těchto akcích, ale naopak zmíním minimalně dvoje zimní jednání mezi představiteli svazu a pořadateli poháru, které by mělo vést k odbourání těchto třecích míst. Doufejme že v zájmu kartingu dojde k rozumnému řešení.
 
Tak teď k loňským třídám a jejich premiantům. děti zde sedlají techniku Comer, ovšem vejdou se sem motory šedesátkové, osmdesátkové a kdo přijede s čtyřicítkou Morini, jede také. V součtu byl nejlepší Petr Švajka, před Janem Montoyou a Lukášem Juráškem. Podobná směs techniky se skrývá i pod souhrným označením 100ccm. Tady jede prostě všechno s tímto obsahem, a nezdá se že by si z toho někdo dělal těžkou hlavu, všichni si chtějí především užít jízdu. Nejvíce bodů nastřádal Vojta Strnadel, druhý byl Petr Palička a třetí místo patří Michalovi Vaňurovi.Zkušebně se zde jeli i Hondy 390, ovšem v sériové podobě, tedy malinko jiné než známe z populární série vypsané jako oficiální pohár. Tady hrál prim Jiří Straděj, před Františkom Jokešem a Jiřím Teichmanem.Čtvrtou třídou jsou doslova nesmrtelné zetky. Stroje poháněné tímto motorem provázejí historii našeho motokárového sportu celá desetiletí. Ostatně vítězný Dušan Peterka sedlá krásný stroj z roku 1978 (pokud se pletu předem se omlouvám). Druhé místo v této kategorii patří Pavlu Rybkovi a bronz bral Ladislav Jokeš.Stopětadvícty mají v seriálu hned dvě třídy. FC veterán a FC junior. Sice se opravdu liší věkem pilotů, ale nečekejte že staří pánové (hrozné označení, copak je čtyřicítka nějaký věk?) jedou na výlet. Z jejich bojů vzešel jako vítěz Miroslav Fučík, před Ladislavem Voříškem a Františkem Jančou. Mezi mladíky převzali vládu René Pokorný, Bedřich Teichman a Martin Holba.Stříbrný Bedřich Teichman si za svoje zásluhy o seriál a především na rozloučenou s FC junior odvážel navíc pohár od svých soupeřů, kteří se těší že jim ubude jeden protivník. Zda se těší i veteráni jsem se nedoslechl.V uvedených třídách se bude bojovat i letos, navíc se pravidelnou součástí stanou sobotní vyrtvaláky na dvoustovkových půjčovnických strojích.Kdo má chuť, má sedmnáctého a osmnáctého příležitost vyrazit směr Mošnov u Ostravy, kde se začíná.
 

Největší závod sezony

Moravané mi prominou, ale začnu menšinou na startu, totiž deseti Rokkery bojujícími o tři místa na startu světového finále své třídy. Na start se postavilo opět několik nových jmen a celkem tak do závodů této třídy alespoň nakouklo jednadvacet jezdců. Trénink vyhrál Viktor Wagner před Romanem Haladou a Martinem Slavíkem.Obě jízdy nabídly pěkné souboje, když tu první vyhrál Wagner před Slavíkem a Kozubem. Ve druhé po pěkném boji vyhrál Ondřej Kozub před Wagnerem a Slavíkem, kterého na cílové čáře atakoval Halada se Šmídem a Adámkem v zádech. V celkovém pořadí vede jasně Wagner, který si již s předstihem zajistil start v onom již zmíněném Italském finále (zítra přineseme již znémé účastníky z ostatníxh zemí). O další dvě místa budou v posledním započítávaném podniku bojovat především Slavík, Halada a Šmíd.Dění v rámci Moravského poháru znám pouze z výsledků. V každém případě účast 130 jezdců je opravdu ohromná a zatím sem neslyšel nic než chválu. Program odsýpal a tak nebyl problém odjet 23 jízd a v sobotu dokonce po 8 trénincích pro každou z tříd.Jaký nával byl k vidění při startu třídy FC junior vidíte z připojených fotek Josefa Kališe. Martin Slavík sám jezdec stopětadvacítek konstatoval že nálet ‘hejna strojů’ k tribuně vyvolával málem strach. Pořadatelům těchto setkání se zkrátka práce daří a nám nezbývá než jim popřát dosavadní úspěchy i nadále. Konečné tabulky všech tříd zatím nemáme, ale pokusíme se je pro vás získat.